Kampus Masarykovy univerzity

Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích je největší vysokoškolský areál ve střední Evropě. Rozkládá se ploše 42 hektarů a tvoří zázemí pro pět tisíc studentů a přibližně tisíc zaměstnanců. Poskytuje prostory pro výukovou a vědecko-výzkumnou práci studentů a pracovníků lékařské fakulty, přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. Součástí kampusu je také Středoevropský technologický institut CEITEC a Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí RECETOX. Dále v kampusu sídlí Institut biostatistiky a analýz a Centrum jazykového vzdělávání. Univerzitní kampus těsně sousedí s areálem Fakultní nemocnice Brno, soukromou Klinikou Campus, budovou Moravského zemského archivu a obchodním centrem Campus Square. Z východní strany, na naproti Klinice Campus, ohraničuje kampus MU nová dominanta, budova Simulačního centra Masarykovy univerzity (SIMU) – tzv. virtuální nemocnice.

Kampus Masarykovy Univerzity, FN Brno a ulice Kamenice – pohled z Kliniky Campus

Historie

Se stavbou univerzitního kampusu se počítalo již při zřízení Masarykovy univerzity v roce 1919. Stavba kampusu byla zvažována v lokalitách Žlutý kopec a Kraví hora. V roce 1921 byla vypsána veřejná soutěž na plány stavby na Žlutém kopci, ale nakonec nebylo toto místo vybráno pro obtížnou stavbu a nedostupnost lokality. Proto byla v roce 1923 vypsána soutěž na plány tzv. Akademické čtvrti v ose ulice Veveří na svahu Kraví hory. Základní stavební kámen položil v roce 1928 T. G. Masaryk. V roce 1933 byla dokončena stavba první budovy podle návrhu pražského architekta Aloise Dryáka. Ve stejném roce byla zpochybněna vhodnost vybraného místa, stavbu také zbrzdila světová hospodářská krize. Z Akademické čtvrti tak bylo postavena pouze budova dnešní Právnické fakulty MU.

V roce 1945 bylo rozhodnuto o výstavbě zemské nemocnice v Brně-Bohunicích. Toto rozhodnutí změnilo představy o umístění kampusu, i přestože stavba FN Bohunice byla zahájena až v roce 1969. Plán rozvoje univerzity předpokládal, že stavba univerzitního kampusu proběhne současně se stavbou nemocnice. Architektonická soutěž pro výstavbu areálu proběhla v roce 1975, ale stavba nebyla nikdy realizována.

V letech 1990 – 1992 byla původní plocha pro výstavbu kampusu redukován z 70 ha na polovinu a začala se plánovat stavba prostor pro Lékařskou a přírodovědeckou fakultu s výhledem na zahájení stavby v roce 2000. Konečné zadání bylo rozšířeno o sportoviště a budovy Fakulty sportovních studií. V roce 2000 proběhla architektonická soutěž na celý kampus a o čtyři roky později byla zahájena stavba.

Budovy

Kampus se v nyní skládá ze dvou stavebních celků, spojených lávkou přes ulici Kamenice.

Ulice Kamenice

Jižní část mezi FN Brno a ulicí Kamenice obsahuje hlavní vstup, recepci a aulu, je přímo propojena mostem s protějším komerčním centrem, tvořeným nákupním centrem Campus Square. Na aulu se napojují jednotlivé ústavy lékařské fakulty společně s děkanátem, zázemím Přírodovědecké fakulty, Morfologickým centrem a Knihovnou univerzitního kampusu.

Důležitým uzlovým bodem, je kolmice na osu hlavní budovy tvořená Biochemickým ústavem. Tento ústav, budova A16, je spojený lávkou s Fakultní nemocnicí Bohunice. Kolmice započatá Biochemickým ústavem pokračuje Knihovnou univerzitního kampusu, společnými výukovými laboratořemi Přírodovědecké fakulty a lávkou přes silnici ulice Kamenice. V lávce je umístěna „Kavárna na lávce“.

Spojovací koridor – budova A16

Severně od ulice Kamenice je druhý blok kampusu, ten obsahuje budovu Středoevropského technologického institutu CEITEC, děkanát Fakulty sportovních studií, sportovní haly, pavilony CESEB a Inkubátor biomedecinských technologií INBIT.

Kampus Masarykovy Univerzity – pohled z budovy lůžkového traktu FN Brno

Kampus Masarykovy Univerzity urbanisticky z východní strany uzavírá, nebo naopak bránu do něj tvoří nová budova Simulačního centra Masarykovy Univerzity – SIMU. Budova překlenuje ulici Kamenice a těsně sousedí s Klinikou Campus.